OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Aktuality » Itálie 2012

Žáci ISŠT Benešov navštívili Rakousko a Itálii


 Foto z akce zde.      

      48 vybraných žáků ISŠT Benešov se zúčastnilo v termínu 18. – 21.9.2012 čtyřdenního poznávacího zájezdu do Rakouska a Itálie. Tento poznávací a odborně zaměřený zájezd měl za cíl přiblížit žákům  krásu  rakouských Alp a romantiku italských Benátek, navštívit a přičichnout k atmosféře města, které má ve znaku splašeného hřebce – Maranello (znalci i laikové vědí, že se jedná o domov možná nejslavnější automobilové značky – Ferrari).

            Tento zájezd jsme připravovali společně s kolegou Ing. Jaroslavem Bambasem od dubna letošního roku. Ubytování, doprava, program, pojištění na cestu do zahraničí, peníze. To vše bylo nutné zařídit abychom mohli vyhlásit termín zájezdu na 18. – 21.9.2012. Čím blíže jsme byli k tomuto datu, tím více rostla mezi žáky nervozita a také nadšení. Přibývalo dotazů žáků a také posledních organizačních záležitostí.

Nastal den D a 48 studentů a tři učitelé ISŠT Benešov s jiskrami nadšení v očích stáli ve 2,30 hod u školy. Po zjištění, že jsou všichni na svých místech jsme vyrazili. Zbytek noci a dopoledne jsme strávili v autobuse. Náš cíl – Krimmelské vodopády. Nacházejí se v pohoří Vysoké Taury, asi 100 km od Salzburgu. V krásné krajině jsou zapasovány nejvyšší evropské vodopády s výškou cca 400 m napájené z ledovce. Již z dálky byl úžasný pohled na divokou scenérii, kterou ohromná masa vody vytvářela. A když jsme po turistické trase přišli k vodopádům? To nelze popsat. S úžasem jsme hleděli. Asi po hodině a půl jsme vyrazili k našemu druhému cíli – Vysokohorská silnice Grossglockner Hochalpenstrasse a vyhlídka Franc Josef. Cesta trvala tentokrát trvala jen hodinu, než jsme zastavili u mýtnice. Po zaplacení mýta jsme začali stoupat  do výšky 2500 m.n.m. Čím výše jsme stoupali, tím se nám otvírali krásnější scenérie okolní přírody. Autobus stěží překonával klikatou silnici zařezávající se do strmých svahů, která měla místy až 14% stoupání. Z vrcholu díky velmi dobrému počasí bylo možno shlédnou 30 třítisícovek. Úchvatné. Po chvilce klesání jsme odbočili na silnici vedoucí k vyhlídce Franc Josef. Asi po půl hodině jsme zastavili na parkovišti vyhlídky. Odtud bylo možno shlédnout krásné vysohorské scenérie včetně ledovce Franc Josef, který je součástí největšího rakouského ledovce Pasterze. Nadním se tyčí nejvyšší hora Rakouska  Grossglockner, která měří 3700 m.n.m. Okolo čtvrté hodiny odpolední jsme opět nastoupili do autobusu a vydali se do toho dne posledního cíle, do Rosolina Mare, které leží asi 60 km od Benátek. Zde jsme se ubytovali v připravených apartmánech, povečeřeli a záhy ulehli do postelí s vidinou dalšího úžasného dne.

            Druhý den ráno jsme stávali již v 6 hodin. Čekala nás totiž návštěva meky automobilového průmyslu – Maranello – Ferrari. Asi po dvou hodinách cesty začína být patrno, že se blížíme k Maranellu. Častěji byly vidět vozy Ferrari, reklamy a upoutávky u silnic se začli barvit do červena. Hned při vjezdu do Maranella na prvním kruhovém objezdu na nás zaútočila socha splašeného koně. Tento symbol bylo vidět na fasádách, jídelních lístcích, prostě všude. Na náměstí před muzeem jsme rozdali zakoupené vstupenky a každý se individuálně vrhnul do čeveného šílenství. Muzeum bylo úžasné. Vystavené modely, interaktivní videuokázky, stěna cti, atd… Na náměstí si bylo možné koupit suvenýry, samozřejmě za patřičné ceny. A v neposlední řadě zde byly dva showroomy, kde si bylo možné zaplatit jízdu po městě ve Ferrari. Na to se žáci těšili a také toho v hojném počtu využili. Jízda v kabrioletu po městě byla nezapomenutelná (cena mimochodem také). Asi po čtyřech hodinách jsme se vydali do Modeny, do druhého muzea Ferrari. To bylo otevřeno v letošním roce a bylo ještě cítit novotou. Nachází se v těsné blízkosti první továrny pana Enza Ferrari. Zde jsme shlédli historické automobily značek Ferrari, Maserati, … Do Rosolini Mare jsme se vrátili okolo páté hodiny. „Poobědvali jsme“, oblékli si plavky a hurá k moři. Kupodivu bylo teplé a tak jsme se vrhli do vln. Asi po dvou hodinách jsme zaveleli k odchodu na apartmány. Večer jsme stanovili plán na další den. Začalo pršet, přišla bouřka, pršelo celou noc.

            Jaké krásné bylo uvítání třetí den ráno, když bylo jasno a teplo. Po snídani jsme se došli projít na pláž. Po 11 hodině jsme předali apartmány, nastěhovali věci do autobusu a hurá k moři. Někteří se ještě koupali, jiní posedávali na pláži a užívali mořského klimatu. V půl druhé jsme se rozloučili s Rosolini Mare a vyrazili do Benátek. Autobus zastavil asi 10 km před Benátkami v městečku Fusina. Odtud jsme do Benátek odjeli vaporetem (takové mořské MHD). Plavba parníkem bala krásná. Slunce svítilo, vlny pohupovali s lodí a před námi Benátky. Vystoupili jsme a každému rozdali instrukce, kdyby se náhodou ztratil (mapku s zaškrtnutým místem setkání). Po nutných instrukcích jsme pěšky vyrazili na Náměstí Svatého Marka. Po cestě jsme minuli Grand kanál, viděli zácpy gondol v kanálech, obdivovali pouliční umělce a architekturu. To nebylo nic proti Náměstí Svatého Marka. Nepopsatelné, to se musí vidět. Dóžecí palác, chrám Svatého Marka, náměstí a piazzetta se dvěma sloupy, symboly Benátek. Na prohlídku jsme měli cca 5 hodin. Ty utekli jako voda. Ve tři čtvrtě na devět jsme vyrazili stejnou cestou k vaporetu. Cesta po moři v noci byla téměř by se dalo říci tajuplná. Temné moře, osvětlené pobřeží a z lodi se linul „zpěv“ české lidové tvorby. Ve 23 hodin jsme vyrazili na noční přejezd Alp tak, abychom byli ráno v rakouském Linzi. Cesta byla namáhavá. Ty šťasnější ji prospali, pro ostatní byla nekonečná.

            Okolo páté hodiny ranní jsme zastavili cca 15 km před Linzem. Chvilku se ještě odpočívalo a v šest hodin nám začali řidiči připravovat snídani. Teplé párky, chleba a hořčice přišla všem k chuti. Po snídani jsme vyrazili k poslednímu cíli – Výstava značky Porsche k 50. výročí typu Porsche 911. V devět hodin jsme stáli jako první návštěvníci před branou. I tato výstava byla velmi pěkná. Sice nebyla rozlohou velká, ale obsahem zahrnovala nejen typ 911, ale průřez všech typů automobilů od roku 1945. K vidění byly samé unikáty. Elektromobily z roku 1932, automobily s výkonem přes 1000 PS, nebo modely, kterých bylo vyrobeno jen desítky kusů. Pro oči odborníků (automechanici, autoelektrikáři, karosáři) pastva pro oči. Před polednem jsme nastoupili k poslední cestě – domů, do Benešova. Ta uběhla poměrně rychle a v půl třetí jsme stáli před školou. Sice unavení z čtyřdenního cestování, ale všichni plni zážitků a dojmů.

            Na závěr mi dovolte, abych zhodnotil tento poznávací zájezd. Cíl, který jsme si na počátku jsme splnili. Žáci poznali krásu Rakouskách Alp, relaxovali u moře, odborně se vzdělávali v Maranellu a v Linzi, poznali nejromantičtější město Evropy. Poznali také kulturu cizích zemí a také zjistili, jak důležitá je znalost cizích jazyků.

            To, že je mé hodnocení celé akce kladné, za to patří dík především žákům, účastníkům zájezdu. Byl jsem překvapen, s jakou samozřejmostí po celou dobu dodržovali dohodnutá pravidla a pravidla slušného chování a s jakým zájmem zjišťovali a přijímali informace.

            Poděkování patří také dopravci, panu Dvořákovi z Mladé Vožice a jeho řidičům. Byli velice vstřícní, jakýkoli požadavek z naší strany se snažili splnit. Hlavně bezpečně s námi urazili trasu 2500 km.

 

Ing. Antonín Vošický, Ing. Jaroslav Bambas, Ing., Bc. Jan Hurtečák MBA

Učitelé ISŠT Benešov